Prevence záškoláctví

Prevence záškoláctví

·     Záškoláctví je poruchou chování, která bývá často spojována s negativním postojem ke škole, s nepřijetím normy pozitivní hodnoty vzdělání, ale může být také projevem šikany nebo reakcí na neprospěch žáka ve škole.

·     Záškoláctví můžeme definovat jako jev, kdy se žák úmyslně, bez omluvitelného důvodu a bez vědomí, popř. souhlasu rodičů nezúčastňuje vyučování.

Rozlišujeme několik kategorií záškoláctví:

• Pravé záškoláctví – žák se ve škole neukazuje, ale rodiče si myslí, že do školy chodí
• Záškoláctví s vědomím rodičů – na této formě se podílí několik typů rodičů, jejichž hlavními charakteristikami je buď odmítavý postoj ke škole nebo přílišná slabost ve vztahu k dítěti či závislosti na pomoci a podpoře dítěte v domácnosti
• Záškoláctví s klamáním rodičů – existují děti, kteří dokážou přesvědčit rodiče o svých zdravotních obtížích, po které nemohou jít do školy a rodiče jim absenci omlouvají pro tyto zdravotní důvody, tento typ záškoláctví je však obtížně rozlišitelný od záškoláctví s vědomím rodičů
• Útěky ze školy – někdy se tomuto typu říká interní záškoláctví, kdy žáci do školy přijdou, nechají si zapsat přítomnost a během vyučování na několik hodin odejdou, přičemž zůstávají v budově školy nebo ji na krátkou dobu opustí
• Odmítání školy – některým typům žáků činí představa školní docházky psychické obtíže, např. v důsledku problémů ve škole souvisejících s obtížností učiva, při strachu ze šikany, či výskytu školní fobie nebo deprese

Příčiny záškoláctví a jak jim předcházet

·        Negativní vztah ke škole – žák nemá ke vzdělání pozitivní vztah. Tento negativní vztah ke škole si žák může vybudovat rovněž na základě špatného prospěchu. V některých případech se žáka dotýká také negativní hodnocení jeho výkonů učitelem.

·        Strach ze šikany – žák se bojí do školy docházet, aby nebyl šikanován. Vzhledem k tomu, že šikana může zanechat velmi vážné psychické problémy, které si oběť šikanování nese do dalšího života, jedná se o velmi vážný důvod k záškoláctví. Při zjištění tohoto případu je nutné rozkrýt a řešit problém šikany a následně vzniklé záškoláctví

·          Nedostatečně upevněné návyky, lenost, parta – Lenost jako by sem nepatřila, ale přece jen má mezi záškoláctvím velké zastoupení. Žák se ráno vzbudí a do školy se mu prostě nechce jít, a tak do ní ani neodejde. Ve většině případů mu pak rodiče napíší omluvenku pro nevolnost nebo z rodinných důvodů. Rodiče by měli zvážit, zda se opravdu vyskytla situace, kdy je potřeba dítě ze školy omluvit.
Velmi oblíbenou příčinou záškoláctví jsou kamarádi a party, jež mají v době dospívání větší vliv než jeho rodiče.

·        Rodinné problémy – Rodinné problémy bývají rovněž spouštěčem záškoláctví, neboť žák může být jejich vlivem vystaven neustálému tlaku a stresu, kterému se snaží nějak uniknout. V případě řešení nějaké vážné rodinné situace by si měli rodiče uvědomit, že jejich dítě se do této situace nedostalo samo, ale naopak bylo této situaci nedobrovolně vystaveno. A tak jednat v tomto případě s ohledem na své dítě. Na tuto zásadu zapomíná velmi mnoho rodičů.

V podstatě každý typ záškoláctví se stává pro žáka potencionálním nebezpečím, neboť najednou vznikne docela velký časový prostor, který je potřeba nějak vyplnit. Zde se pak nabízí možnosti, jako jsou konzumace alkoholu, gambling, drogy nebo páchání drobné delikvence, jako jsou např. krádeže nebo grafity. Z těchto důvodů by mělo být záškoláctví odhaleno a zjištěna jeho příčina, která by měla být odstraněna.

Řešení záškoláctví

Nejdůležitější je zjištění příčiny, proč se žák k záškoláctví uchyluje. Teprve na základě tohoto zjištění je možné se žákem dále pracovat. Dalším důležitým úkolem je získání rodičů žáka ke spolupráci (nikoliv k boji mezi školou a žákem). V tomto případě se totiž bez spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci) neobejdeme a daný problém nevyřešíme. Proto je nutné s rodiči začít komunikovat a společně navrhnout intervenci. Výsledkem může to, že výchovný poradce po poradě s rodiči může např. žáka odeslat k vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny, která provede jeho vyšetření a případně doporučí řešení dané situace.

Řešení neomluvené absence

V případě udělení neomluvených hodin žákovi za neomluvenou absenci škola postupuje dle Metodického pokynu MŠMT:

1)Při zvýšené omluvené nepřítomnosti –  prověřuje třídní učitel její věrohodnost

2)Do 10 neomluvených hodin –  pohovor třídního učitele se zákonným zástupcem žáka + zápis o pohovoru

2)Nad 10 neomluvených hodin – výchovná komise za přítomnosti třídního učitele, zákonného zástupce, dle závažnosti případu se zúčastní ředitel školy, školní metodik prevence, výchovný poradce nebo zástupce orgánu sociálně právní ochrany dětí  (OSPOD) + zápis o jednání výchovné komise

3)Nad 25 hodin- škola bezodkladně oznámí skutečnost orgánu sociálně právní ochrany dětí  (OSPOD)

KÁRNÁ OPATŘENÍ

Podle závažnosti tohoto provinění  budou uložena  tato kárná opatření:

DO 4 HODIN     –     DŮTKA TŘÍDNÍHO UČITELE

DO 8 HODIN     –     DŮTKA ŘEDITELE ŠKOLY

DO 20 HODIN   –     2.STUPEŇ Z CHOVÁNÍ

NAD 20 HODIN –    3.STUPEŇ Z CHOVÁNÍ

•Záškoláctví je poruchou chování, která bývá často spojována s negativním postojem ke škole, s nepřijetím normy pozitivní hodnoty vzdělání, ale může být také projevem šikany nebo reakcí na neprospěch žáka ve škole.•Záškoláctví můžeme definovat jako jev, kdy se žák úmyslně, bez omluvitelného důvodu a bez vědomí, popř. souhlasu rodičů nezúčastňuje vyučování.
Rozlišujeme několik kategorií záškoláctví:•Pravé záškoláctví – žák se ve škole neukazuje, ale rodiče si myslí, že do školy chodí•Záškoláctví s vědomím rodičů – na této formě se podílí několik typů rodičů, jejichž hlavními charakteristikami je buď odmítavý postoj ke škole nebo přílišná slabost ve vztahu k dítěti či závislosti na pomoci a podpoře dítěte v domácnosti•Záškoláctví s klamáním rodičů – existují děti, kteří dokážou přesvědčit rodiče o svých zdravotních obtížích, po které nemohou jít do školy a rodiče jim absenci omlouvají pro tyto zdravotní důvody, tento typ záškoláctví je však obtížně rozlišitelný od záškoláctví s vědomím rodičů•Útěky ze školy – někdy se tomuto typu říká interní záškoláctví, kdy žáci do školy přijdou, nechají si zapsat přítomnost a během vyučování na několik hodin odejdou, přičemž zůstávají v budově školy nebo ji na krátkou dobu opustí•Odmítání školy – některým typům žáků činí představa školní docházky psychické obtíže, např. v důsledku problémů ve škole souvisejících s obtížností učiva, při strachu ze šikany, či výskytu školní fobie nebo deprese

Příčiny záškoláctví a jak jim předcházet•Negativní vztah ke škole – žák nemá ke vzdělání pozitivní vztah. Tento negativní vztah ke škole si žák může vybudovat rovněž na základě špatného prospěchu. V některých případech se žáka dotýká také negativní hodnocení jeho výkonů učitelem.•Strach ze šikany – žák se bojí do školy docházet, aby nebyl šikanován. Vzhledem k tomu, že šikana může zanechat velmi vážné psychické problémy, které si oběť šikanování nese do dalšího života, jedná se o velmi vážný důvod k záškoláctví. Při zjištění tohoto případu je nutné rozkrýt a řešit problém šikany a následně vzniklé záškoláctví•  Nedostatečně upevněné návyky, lenost, parta – Lenost jako by sem nepatřila, ale přece jen má mezi záškoláctvím velké zastoupení. Žák se ráno vzbudí a do školy se mu prostě nechce jít, a tak do ní ani neodejde. Ve většině případů mu pak rodiče napíší omluvenku pro nevolnost nebo z rodinných důvodů. Rodiče by měli zvážit, zda se opravdu vyskytla situace, kdy je potřeba dítě ze školy omluvit.Velmi oblíbenou příčinou záškoláctví jsou kamarádi a party, jež mají v době dospívání větší vliv než jeho rodiče. •Rodinné problémy – Rodinné problémy bývají rovněž spouštěčem záškoláctví, neboť žák může být jejich vlivem vystaven neustálému tlaku a stresu, kterému se snaží nějak uniknout. V případě řešení nějaké vážné rodinné situace by si měli rodiče uvědomit, že jejich dítě se do této situace nedostalo samo, ale naopak bylo této situaci nedobrovolně vystaveno. A tak jednat v tomto případě s ohledem na své dítě. Na tuto zásadu zapomíná velmi mnoho rodičů. V podstatě každý typ záškoláctví se stává pro žáka potencionálním nebezpečím, neboť najednou vznikne docela velký časový prostor, který je potřeba nějak vyplnit. Zde se pak nabízí možnosti, jako jsou konzumace alkoholu, gambling, drogy nebo páchání drobné delikvence, jako jsou např. krádeže nebo grafity. Z těchto důvodů by mělo být záškoláctví odhaleno a zjištěna jeho příčina, která by měla být odstraněna. Řešení záškoláctvíNejdůležitější je zjištění příčiny, proč se žák k záškoláctví uchyluje. Teprve na základě tohoto zjištění je možné se žákem dále pracovat. Dalším důležitým úkolem je získání rodičů žáka ke spolupráci (nikoliv k boji mezi školou a žákem). V tomto případě se totiž bez spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci) neobejdeme a daný problém nevyřešíme. Proto je nutné s rodiči začít komunikovat a společně navrhnout intervenci. Výsledkem může to, že výchovný poradce po poradě s rodiči může např. žáka odeslat k vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny, která provede jeho vyšetření a případně doporučí řešení dané situace.
Řešení neomluvené absenceV případě udělení neomluvených hodin žákovi za neomluvenou absenci škola postupuje dle Metodického pokynu MŠMT:
1)Při zvýšené omluvené nepřítomnosti –  prověřuje třídní učitel její věrohodnost
2)Do 10 neomluvených hodin –  pohovor třídního učitele se zákonným zástupcem žáka + zápis o pohovoru2)Nad 10 neomluvených hodin – výchovná komise za přítomnosti třídního učitele, zákonného zástupce, dle závažnosti případu se zúčastní ředitel školy, školní metodik prevence, výchovný poradce nebo zástupce orgánu sociálně právní ochrany dětí  (OSPOD) + zápis o jednání výchovné komise3)Nad 25 hodin- škola bezodkladně oznámí skutečnost orgánu sociálně právní ochrany dětí  (OSPOD)
KÁRNÁ OPATŘENÍPodle závažnosti tohoto provinění  budou uložena  tato kárná opatření:DO 4 HODIN     –     DŮTKA TŘÍDNÍHO UČITELEDO 8 HODIN     –     DŮTKA ŘEDITELE ŠKOLYDO 20 HODIN   –     2.STUPEŇ Z CHOVÁNÍNAD 20 HODIN –    3.STUPEŇ Z CHOVÁNÍ