Den učitelů
28. března 2012 (středa) byl Den učitelů.To znamená , že děti z 2. stupně učí mladší děti nebo svou třídu. Je to hodně velká zodpovědnost udržet děti 45 min. v klidu, zvláště u těch větších. Vše je jim hrozně k smíchu, dělají si z vás legraci .Vždyť to známe. Ale myslím si, že je to pro děti velmi dobré. Alespoň vědí, jaká je to zodpovědnost a že vůbec není příjemné, když vám někdo ruší výuku.
Nyní už vím, že když si připravuji hodinu, tak musím mít raději více cvičení, než za celou hodinu stihnu . S kamarádkou jsme si připravily program a ujišťovaly jsme se, že nám naše příprava určitě zabere celou hodinu. Ale mýlily jsme se.
Zbývalo asi 20 min. do konce hodiny a my jsme se najednou ocitly v záplavě nudy, děti už byly neklidné, a tak jsem nahodila starou techniku vyvolávání básniček a říkadel o VELIKONOCÍCH, jenže tím jsme strávily asi jen 2 minuty a už je to zase nebavilo. Ještě že tam byla paní učitelka, která zachránila prapodivnou situaci svým cvičením (mimochodem chtěla bych jí moc a moc poděkovat).No zkrátka, kdyby tam nebyla, nevím, jak bychom to zvládly.
Vždy bylo mým snem být paní učitelkou. Po tomhle Dni? Vůbec. Určitě to příští rok zkusím znovu. Jenže 9-ťáci si mohli vybrat jako první. Takže 1.2. a 3. třída byly fuč! U těchto tříd je učení lehčí. Všichni respektovali, že jsou tu poslední rok, tak proč bychom jim to nedopřáli? Nedokážu si představit, že bych měla mít každý den připravený program. Příprava na jednu hodinu mi zabrala hodně času a práce. Učitel nemá po práci žádný odpočinek, musí se připravit na zítřejší výuku. Člověk , který pracuje třeba jako prodavačka či jako kadeřnice, si přijde domů a má pohodičku, ale učitel ne. Musí připravit nějakou tu písemečku, cvičení atd. Prodavačka si nepřipravuje, kolik rohlíků třeba prodá, ale už se věnuje dětem.Pro mě je správný učitel ten, kdo zvládá připravovat svou práci, ale má čas i na rodinu. Bohužel ne vždy se to tak dobře zvládá. A tak bych chtěla poděkovat všem učitelům, že nás učí, a popřát jim hodně štěstí ve zvládání učiva i rodiny.
Adéla Kleslová, 6.A
Tento den byl tak trochu vzhůru nohama. Neučili nás totiž učitelé, ale starší žáci.
Druhou hodinu jsem učila já se svojí kamarádkou Lenkou třídu 5.A matematiku. Když jsme přišly do třídy a postavily se za stůl, úplně jsem strnula a problesklo mi hlavou:,,Co teď? Co mám dělat? Jak se mám představit? “a spoustu jiných otázek. Nakonec jsem se vzpamatovala, představila jsem se a pomohla jsem Lence položit fixy od dveří až k učitelskému stolu. Byla to totiž hra, která spočívala v tom, že si žáci stoupli na začátek ke dveřím a pokaždé když uhodli příklad, posunuli se o jeden fix, a kdo byl první u stolu, vyhrál. Nakonec jsme jim daly několik příkladů na vypočítání.
Další hodinu jsme měli matematiku. Učilo nás několik žáků ze 6.B. Byla to klasická hodina. Rýsovali jsme trojúhelníky, sestrojovali jsme v nich kružnice opsané, vepsané atd. Další hodinu jsme měli dějepis, který nás učily Adriana a Klárka. Připravily si pro nás prezentaci, zápis a písemku, která naštěstí nešla do žákovských knížek. Poté jsme měli fyziku. Učily nás Julča s Anežkou. Zopakovali jsme si učivo a napsali písemku z toho, co jsme se učili na začátku školního roku. Jelikož to měli téměř všichni špatně, tak to také nešlo do žákovské knížky. Poslední hodinu jsme měli tělocvik. Měli nás dva o několik let starší kluci. Na začátku jsme se rozcvičili, zahráli si vybíjenou a pak dřepovali.
Musím říct, že je něco jiného sedět v lavici a opisovat to, co je na tabuli, a učit některou jinou třídu.
Markéta Demlová, 6.A
Den učitelů se slaví 28.3. Tento den u nás na škole slavíme tím, že si děti vyzkoušejí, jaké je to být na místě učitelů.
První hodina mě nezaujala, protože nás nikdo z žáků neučil. Ale zato druhá vyučovací hodina byla lepší. V této hodině českého jazyka nás učila děvčata z naší třídy. Jedna žákyně-učitelka napomenula mého bráchu a řekla mu: „Vojtěchu, nezlob, nebo dostaneš poznámku“. Málem na tuto poznámku došlo. Paní učitelka Fialová jim to ale nedovolila. V této hodině jsme popisovali někoho ze spolužáků.
Jeden popisoval a ostatní měli za úkol uhádnout, o kterého spolužáka jde. Bylo to prima, protože jsem za to získal jedničku.
Předposlední hodinou byl tělocvik, ve kterém jsme hráli můj oblíbený fotbal.
Ostatní hodiny mě ničím zvláštním nezaujaly.
Díky tomuto dni jsem pochopil, že není úplně jednoduché se na hodinu připravit a přitom zaujmout žáky. Sám bych si asi na to netroufl.
Tomáš Klézl , 6.A
Nebyly nalezeny žádné obrázky