Střípky z on-line dramatické výchovy
Hrajeme si na dálku. Ano, nezkoušíme divadelní etudy, role, nehrajeme divadlo, to je práce ryze kontaktní, těšíme se, jakmile to zase bude možné. Ale nevzdáváme se, pracujeme s fantazií, kombinujeme slovo, představu a tvoříme malé on-line situace, třeba na téma:
Co by mě nejvíc překvapilo…ve škole, v kostele, na nádraží?
Ve škole by mě nejvíce překvapilo, kdybychom přišli do školy a učitelé by nám řekli: „ Tak dnes nebudeme učit my vás, ale vy nás.“
A chovali by se jako my – žáci.
V kostele by mě nejvíce překvapilo, kdyby ten co káže, zvolal, že Bůh neexistuje, že jsou to jen výmysly. Najednou by se otevřely dveře a tam by stál sám Bůh, a začal by mu dávat přednášku o tom, že nemůže říkat to, co sám neví.
Na nádraží by mě nejvíce překvapilo, kdybych nastoupila do vlaku a sedla si vedle nějaké bytosti, která nejspíše není z našeho světa. Najednou by se vlak rozjel a stoupal by výš a výš, poté bych z okna viděla letadla. A pak by vlak zase klesal k zemi. Najednou bych uviděla místo ze seriálu, na který jsem se včera dívala, byly by tam i ty postavy… Ale co by mě nejvíce překvapilo, kdybych se štípla, a pak zjistila, že je to vlastně realita.
Nebo na téma:
Co by bylo, kdyby ryby uměly létat v oblacích a lidé žít pod vodou…?
Kdyby ryby uměly plavat ve vzduchu, pak bychom je rovnou mohli mít jako domácího mazlíčka v klícce, třeba jako papouška. Kdyby se dalo žít i pod vodou, tak bych si tam určitě postavila dům.
Jenomže otázkou je, kam bychom se potom jezdili koupat na dovolenou? A představa, že ráno vyjdu z domu a nade mnou plave jakýsi člověk, je trochu zvláštní. Také, kdyby ryby uměly létat, tak by například žraloci sežrali všechno, co potkají. Proto bych asi nechodila vůbec ven. Možná, kdyby ryby uměly létat, měli bychom na vánočním stole třeba hada, protože mít rybu na stole, když létají ve vzduchu, to je, jakoby babička usmažila na večeři třeba kosa nebo čápa. Určitě by musela letadla dávat větší pozor, jinak bychom každý den museli místo listí shrabávat kousíčky lososa. A taky je fakt, že i kdybychom přesto všechno jedli ryby, mohly by se jednou proti nám spiknout, a potom by to asi nedopadlo dobře. Z čehož vyplývá, že mi to teď asi vyhovuje lépe. Takže radši zůstanu na souši a ryby budu chytat jenom pod vodouJ
……..
Kdyby ryby uměly létat…kdyby chtěly ryby létat, tak by si vybraly zemskou půdu mimo vodu a proměnily by se v ptáka a mohly by létat jen na 5 minut… pak by spadly…
Kdyby lidé mohli dýchat pod vodou…skoro každý člověk má dům se zahradou a teď si představte, kdybyste měli dům se zahradou, v něm pár schodů dolů, tam další místnosti, ale v nich by byla voda, a vám by vůbec nepřišlo, že tam ta voda je…
……….
…Kdybych se měla zamyslet, co by bylo, kdyby ryby mohly létat ve vzduchu, a lidé žít pod vodou, a pak to napsat, asi by se mi do toho moc nechtělo, spíš bych si radši zašla na naši skvělou zahradu. Rozvalila bych se na krásně zelený, tvrdou prací vypěstovaný trávník, a tam bych si četla svou oblíbenou knížku. Pak bych jen čekala, kdy už mamka zavolá mou nejoblíbenější hlášku: „Oběd.“ Výborně! Na oběd máme pizzu – tu mám nejradši. Po obědě bych si otevřela dětské – pozor – dětské šampáňo, nalila si plnou skleničku a zalezla bych si do vany. Tam bych strávila tak hoďku, dvě, aby mi nenarostly blány. Pak bych si taky vzala mobil a pročetla si zprávy. Nakonec bych si šla kreslit a pak spát. No jo, ale nic z toho by se nedalo udělat, kdyby ryby mohly létat ve vzduchu a lidé žít pod vodou. Protože: nebyl by žádný trávník, knížka by se mi rozmočila, pizza by se nedala jíst, byla by rozmočená a hnusná, dětské šampáňo by se nedalo pít, jelikož by se hned zamíchalo do vody, místo dvou hodin ve vaně bych tam byla celý život, mobil by se ve vodě pokazil, papír na kreslení by se rozmočil. A proto mám radši, když to tak není.
A jaká další témata žáky napadají?
Co by bylo, kdyby……
…auta uměla létat…
… lidé si uměli číst myšlenky…
… zvířata uměla mluvit…
… pršeli gumoví medvídci….
…se lidé uměli měnit ve zvířata…
… věci mluvily…
… svět neměl barvy…
… lidem narostla křídla…
…zvířata svítila…
… světla místo toho aby svítila, vrhala stín…
… lidé žili na Měsíci… páni, to by bylo jiné:)
A tady je jarní „básnění“ o pampelišce…
…první
PAMPELIŠKA – M. Králová
Pampeliška,
to je žlutá jarní liška.
Když z jara kvítek vyroní,
včely už si hodují.
Je žlutá jako sluníčko:
,,Krásná jsi, ty, pampeliško!”
Jen chybí jí trochu nasbírat,
i váš králík bude rád.
Hrstku, jednu nebo dvě,
salát bude raz, dva – jéé.
Žluto všude z jara je,
všichni se tu radujem.
…druhá
PAMPELIŠKA – A. Pelcová
Svítí slunce, vítr fouká,
pampeliška všude kouká.
Chmýří létá na louce,
ptáček zpívá slaďounce.