Jarní velikonoční básnění

Holky, kluci, 
pojďme malým básněním, 
přebít koronavirové běsnění.
Velikonoční téma dáme
a radost si uděláme.
Svátky jara, vzkříšení, 
posílí nás, vážení! 
Výsledek je otázkou, 
ALE      
na vítěze čeká zajíc s pomlázkou.

Na koho? Na šikovného i vtipného básníka, co napíše aspoň dvě sloky hezké jarní velikonoční básně.  Těším se já i zajíc 🙂 Pište do 8.4.

Tak takhle to bylo… bylo páteční ráno 3. dubna a tenhle podnět šel k dětem sedmých ročníků a jedné hrstky žáků jedné devítky na naší škole ZŠ Komenského. Nejprve nápad v kontextu s jarem a blížícími se velikonočními svátky byl kvíz pro děti. Ano, hotovo. Kvíz připraven. Po něm se v  hlavě paní učitelky před Květnou nedělí ozval podnět, „pojďme to zkusit, nic se tím nezkazí,“  přepnout mysl od našeho domácího dálkového on-line učení do pozice „hurá tvoření.“ A přišel nápad na jarní velikonoční básnění, co zastaví v mysli koronavirové běsnění.  Žáci dostali impuls a první vlaštovka na sebe nenechala dlouho čekat, přilétla v podobě první básně zhruba za hodinu! A  jakou radost způsobila? Obrovskou. Asi jako Amundsenovi mezi ledy, když mu bylo dopřáno zažít pocit, že svůj cíl neminul. Radost, jaro, laskavost, to bylo cítit z básně Marušky. A pak přilétaly postupně další, jedna vlaštovka si sedala ke druhé. Ta poslední dosedla dne 8. dubna večer ve 21.42 hod., za tmy, ale nebyla udýchaná a těžkopádná, když přistála mezi ostatními. Na jednom drátě, na básnické vlně, se vedle sebe houpalo devět hezkých poslů jara. Každý jiný a každý jinak krásný. A kdo je vítězem? No, každá z vlaštovek. Že jsou s námi, tady mezi námi, že nás potěšily a úsměv v těžké době vykouzlily.

DĚKUJI. Ať vás těší též, přeji.

Básně žáků jsou k nahlédnutí ZDE.