Categories: Školní rok 2016/17 Leave a comment

Výměnný pobyt
5. tříd

Adéla Vavrošová, Eliška Chovancová, Simona Bui

Pondělí 5.6. 
Naše třídy se sešly před školou. Všichni tam čekáme, až nás rozsadí do aut. Teď jsme byli v autě s Emou a Katkou. Jeli jsme v autě asi 10 min. Potom jsme přijeli a shromáždili se.
Je asi půl jedenácté a náš vlak přijíždí. Všichni nastupujeme. Jeli jsme zhruba 3 a půl hodiny. Konečně jsme přijeli na Slovensko.
Po nějaké době jsme konečně dojeli do školy. Jak vystupujeme z autobusu zaujala  nás  ta obrovská, ale krásná škola. Říkala jsem si, jak může být taková velká škola na dědině?   Potom nás ubytovali do tříd.
Pak jsme šli ven, kde nás prováděla po areálu školy paní asistentka. A najednou nás zavolali na večeři. Večeře mi velmi chutnala.
Po chvilce jsme dováděli venku. Dělali jsme všelijaké věci jako je schovka, vybíjená, badminton a vyprávění vtipů. Po nějaké chvíli jsme se šli osprchovat a spát.
Byl to náročný den.

Úterý 6.6.
Ráno jsme vstali v 7 hodin a šli jsme na snídani. Po snídani jsme šli navštívit slovenské děti a učit se s nimi. Pak jsme šli na oběd. Na obědě nám p. učitelka řekla, že se máme nachystat věci na bazén. Na bazén nás odvezli autem. Byla to veliká sranda, až do doby kdy jsme měli jít mokrou loukou zpátky do školy.

Středa 7.6.
Vstali jsme v půl sedmé , abychom stihli jít brzy do autobusu. Nejdřív jsme přišli do muzea pravěku,  kde nás prováděli.  Potom jsme šli do zámku Bojnice,  kde byla hra na minulost a zjistili jsme hodně zajímavostí.  A poslední zastávka je u Zoo Bojnice kde jsme hodně  fotili.  Nejvíce se nám líbil rejnok.

Právě jak jsme přišli domů tak nám p. učitelka oznámila, že budeme opékat.
Než jsme šli opékat, tak jsme dováděli v pokoji.

Po tomhle asi už nikam nepojedeme. Pak jsme šli konečně opékat. Simča hrála badminton a my dvě jsme vymysleli  a ještě vymýšlíme verše básní. Po dlouhé době jsme to chtěli ukázat Simči a tak za ní poběžela Eliška a Lea…
Tu jsme nezahlédli.
Byl už konec  a my museli jít spát, ať máme sílu na další náročný den.

Čtvrtek 8.6.
Ráno vstáváme v 6 hod. Dostáváme snídani a později i dárky od Slováků: propiska, bloček  připínáček. Všechno bylo s nápisem Bystričany. Potom hned vyrazíme na cestu a mysleli jsme si, že budeme mít štěstí, ale to jsme se spletli. Nejdřív jedeme autobusem, potom vlakem, zase autobusem a zase vlakem a konečně potom přijel Regiojet. Byli jsme úplně šťastní a najednou se náš průvodkyně ptá,  jestli máme rezervaci!!! Po chvilce jsme nakonec měli, ale bylo to o  vlásek. A teďka konečně jedeme do Hranic, kde pojedeme zase auty a zpátky do školy kde si nás rodiče vyzvedli a každý šel svojí cestou domů.

Vladimír „Vlado“ Dvořák  5.A

Slovenština není jazyk, ale české nářečí.  (TGM)

5.6.2017 

Cesta

Ráno v 7:30 vstávám, dám věci do batohu, obleču se a vycházím. Jdu s velkým batohem do školy. Sice pár lidí na mne hodí divný pohled, ale moc si mne nevšímají. Když  přijdu ke škole, začíná sluníčko hřát. Jako první je u školy Ema. Potom přijíždí ostatní. Měl jsem jet s paní Královou, ale nakonec vytvoříme chlapské auto s řidičem panem Schacherlem. Odjíždíme z Oder. Projíždíme Vražné, Emauzy, Bělotín a potom jsme v Hranicích. Z Hranic jedeme vlakem typu RegioJet do Vrútek. Ve Vrútkách přesedneme do motoráčku a jedeme do Prievidze. Tam přebíháme do mikrobusu a jedeme do Bystričan. Jedeme do školy. Vybalíme všechny věci, rozbalíme spacáky a jdeme se navečeřet. Po chutné a teplé večeři jdeme ven. Zde se poprvé seznámím se Slováky – našimi vrstevníky. Po sportu jdeme do sprchy, která je umístěna v tělocvičně. Potom se oblékneme do pyžama a „spíme“. Vykecávám s kluky snad do půlnoci.

6.6.2017

Ráno v 6 vstávám, i když se máme probouzet v sedm. Celé dopoledne se učíme se Slováky. Mně se nejvíc líbila hodina TV. Hráli jsme baseball a potom florbal.                                                                                                    
Plavání

Asi po necelé hodině jedeme na koupaliště do Chalmové. My, kluci, jsme u bazénu první. Rychle se oblečem do plavek a jdeme do vody. Je studená. V tom přijedou holky. Jsme všichni ve vodě. Já začnu skákat bomby do bazénu. Chci znovu skočit, ale vidím, že někdo položil u bazénu tabuli s nápisem: ,,Zákaz skákání do bazénu“. Po koupání se strhne veliká bouře. Já trouba jsem si nechal pláštěnku ve škole. Dám si na sebe ručník a jdu. Po procházce přestane pršet a svítí sluníčko. Cvičíme v tělocvičně, hrajeme volejbal.  Po sprše jdeme do postele a usneme v deset.

Výlet

7.6.2017

Ráno mne probudí paní učitelka. Po snídani, která mi chutnala, vyrážíme. Jdeme do autobusu a potom s námi jedou i Slováci. Dozvídáme se od paní učitelky, že jedou na bazén. My jedeme do Bojnic. Jsme na parkovišti u zámku. Vystupujeme. Jdeme do muzea. Tam dlouho čekáme. Protože nechceme, aby nám zdřevěněly nohy, tak jsme šli na zámek. Po smutné i veselé historické procházce zámku Bojnic jdeme do Podzámčí. Je tam jemné přítmí, ale nebojím se. Po té se procházíme „Francouzkou zahradou“. Po té co vyjdeme ze zahrady, jdeme se podívat na hrobku. Pak jdeme do muzea.  Tam se procházíme s průvodcem. Potom nastala nejzajímavější část toho dopoledne, na kterou si budu vždy vzpomínat. Pár z nás se obléklo do obleku šamana.  Ještě umět přivolat počasí a budu opravdový pravěký šaman.

 Jedeme do ZOO. Tam se rozdělíme do skupin. První, kam jsme šli (vlastně jsem kluky přemluvil), bylo akvárium a vivárium. Pak se udála věc nejhorší. Nechtěl jsem se na to dívat. Motýlí zahrada je zavřená!!! Po smutné události se jdeme projít po ZOO. Když ujdeme pár desítek metrů, všichni máme malý hlad. Jdeme do restaurace.  Pak obejdeme ZOO celou.

Příjezd

Po příjezdu do školy jdeme opékat chutné špekáčky. Pak usínáme v 23:30.

8.6.2017

Ráno se probouzíme, hned na to balíme, balíme si věci, nejsou to blbý kecy… Tak by se dalo vysvětlit celé ráno. V jídelně dostáváme svačinový balíček s houskou. Jedeme do Česka. DO ODER!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *