Profesní orientace a testy studijních předpokladů
Výběr střední školy a budoucího povolání patří mezi nejdůležitější životní rozhodnutí. Volba by měla zohledňovat řadu faktorů, z nichž prospěch žáka a jeho přání jít na určitou školu představují pouze střípky.
Základní přehled o nabídce státních, soukromých a církevních středních škol žáci získají v hodinách občanské výchovy a na výstavě Gema, kam každoročně zavítají v doprovodu výchovného poradce Petra Marinova. Názorné prezentace jednotlivých technických profesí se letošní osmáci dočkali v Kopřivnici, kde již tradičně probíhala přehlídka s názvem Řemeslo má zlaté dno. Důrazně je rovněž žákům doporučováno, aby se zúčastnili dnů otevřených dveří, které chtě nechtě umožní nakouknout pod pokličku formální prezentace.
Střední školy přirozeně o žáky bojují a čím jsou populační ročníky slabší, tím je konkurence vyostřenější. Profily absolventů na webových stránkách středních škol je nutno brát s rezervou a konfrontovat tyto idealizované informace například s údaji o počtech absolventů škol evidovaných na stránkách Integrovaného portálu MPSV.
Část osmáků využila možnost absolvovat profesní orientaci a testy studijních předpokladů se školním psychologem. Jako vstupní část tito žáci na počítači administrovali zájmový dotazník, který utřídí zájmy do několika kategorií. Většinou lze lidi rozdělit do 6 základních typů: Realistického, Investigativního, Uměleckého, Sociálního, Podnikavého a Konvenčního. Výstupem dotazníku jsou pak doporučená povolání dle kombinace toho kterého typu, málokdo je totiž vyhodnocen jako vyhraněný typ. Jde o poměrně osvědčený psychodiagnostický model, který si vyzkoušelo po celém světě více než 20 milionů lidí.
Příhodné japonské přísloví praví: „Vybírej si takové povolání, které vyhovuje tvé duši.“ A protože součástí psychiky jsou vedle přání a fantazií i intelektové schopnosti, je nezbytné s žáky projít neoblíbenými inteligenčními testy. Škola je vybavena v pedagogicko-psychologických poradnách hojně užívaným Testem struktury inteligence I-S-T 2000 R. V případě výraznějších rozporů mezi výsledky inteligenčního testu a klasifikací žáka přichází ke slovu alternativní test.
Nutno podotknout, že testy poměrně dobře předpovídají úspěch ve škole, ale pokud jde o úspěch ve výkonu povolání, jsou jejich vypovídací možnosti značně omezené. Do oblasti průměru zapadne necelých 70 % žáků, u řádově menšího procenta se ukazují schopnosti vystudovat výběrovou vysokou školu. Obecně platí, že zájmy se mohou během půl roku relativně změnit, zatímco studijní předpoklady zůstávají poměrně stabilní.
Jakmile máme posbírána číselná data, přistupuje na řadu osobní rozhovor s žákem, jehož účelem je ověřit a doplnit získané údaje. Než se na konzultaci dostaví zákonní zástupci, mají možnost vyplnit paralelní verze k zájmovému dotazníku, které někdy odhalí markantní neshody v tom, jak vnímá žák sebe sama a jak ho vnímají rodiče. Potom přichází na řadu pátrání po příčinách těchto nesrovnalostí.
Konečně během rozhovoru se zákonnými zástupci probíráme samotnou volbu střední školy, resp. povolání. Někdy je potřeba rodiče informovat o nabídce škol v kraji či jim ukázat, jakým způsobem je možné školy filtrovat na některém z webových portálů. Jindy jsou rodiče upozorněni na rizika, která pramení z volby maturitního oboru v případě ne úplně výborných studijních předpokladů. Prostupnost vzdělávacího systému je dnes na solidní úrovni, a proto někteří rodiče při volbě zariskují.
A konečně někteří přijdou o iluze o práci psychologa – to když nevědí ani rámcově, jak by se mohla jejich ratolest profilovat. V takovém případě je samozřejmě i doporučení psychologa jalové a nezbývá než přemýšlet, diskutovat a získávat osobní zkušenosti. Naštěstí všichni máte dostatek času a můžete si celý proces zopakovat příští rok, to je velká výhoda práce s osmáky. Hodně štěstí.
Martin Doležal