Distanční výuka v hodinách dějepisu
Už přes dva měsíce se musíme potýkat s distanční výukou. Není to pro nikoho z nás moc jednoduché. V dějepise „deváťáků“ se snažím vkládat do výuky kromě prezentací, odkazů na filmy a dokumenty i různá zadání, která mohou žáci řešit pouze ze zájmu a dobrovolně, například jsme zabrousili do poznávání významu cizích slov, kterými se učebnice jen hemží –„A rozumějí jim školáci vůbec?“, našli se znalci! Květen s sebou přináší dva státní svátky a vzhledem k tomu, že jsme také zrovna v učivu „dobojovali II. světovou válku“, tak výklad těchto dat byl pro většinu hračkou.
Vždycky dětem vyprávím příběh mého dědy, který pocházel z Javoříčka, tedy obce, jež byla na konci války vypálena a její muži zastřeleni. A proto jsem požádala kluky a holky, aby se pozeptali doma, jestli se i v jejich rodině netraduje nějaký zážitek, vzpomínka na II. světovou válku nebo zda uchovávají nějaký předmět z této doby.
Musím přiznat, že většina odpovědí byla záporná, ale přece se pár kladných našlo, tak se o ně s vámi podělím: vzpomínka na pradědu, který hrál Němcům na housle nebo další praděda, jenž byl velký rebel, byl chycen a odvezen do Osvětimi, kde ho poslal na smrt přímo doktor Mengele. I od prababiček se někteří dozvídali o životě mezi válkami i během té kruté II. světové. V další domácnosti uchovávají bankovky z této doby. Od jedné žačky jsem dostala přímo dokument, ve kterém její pradědeček popisuje, jak byl v roce 1942 nuceně nasazen do Rakouska ke stavební firmě, kde byly velmi tvrdé pracovní podmínky, museli dobývat ručně štěrk z řeky. Následkem byly velké zdravotní problémy. Popisuje také zatčení, výslechy, při nichž přišel i o několik zubů, a pozdější věznění až do konce války.
Trošku z jiného soudku byl úkol, který procvičil před „přijímačkami“ i práci s textem nebo matematiku. Nechtěli byste si ho vyzkoušet také? Tady ho máte (zase jsme zpět o více než 75 let):
Přečtěte text a odpovězte na otázky:
V Terezíně dnes žije 3060 obyvatel. V době války – v roce 1942 – kdy bylo ghetto nejvíc naplněno – se tam tísnilo 58000 osob, hlavně Židů. Byly tam moc špatné ubytovací, hygienické podmínky, velká úmrtnost, každý čtvrtý vězeň tam zemřel. Židé se museli spokojit s obytným prostorem 3,05m čtverečních na osobu.
- Kolikrát nižší je dnes počet obyvatel Terezína oproti roku 1942?
- Kolik obyvatel tam tehdy v roce 1942 zemřelo?
- Zkuste si představit svůj život na 3 metrech čtverečních, co by vám tam tak vlezlo?
Zdařilé prezentace většinou na osobnosti, o nichž se učíme, zasílají sami žáci. Ale ač se snažíme sebevíc, přece se jen na dobu, kdy budeme zase trávit čas spolu ve třídě, těšíme.
Mgr. Zdenka Fialová