Děti z Bystričan opět u nás!
Po dvouletém covidu se k nám v září do Oder přijeli opět podívat za pátými třídami žáci ze slovenských Bystričan.
Na všechny děti čekaly tři dny plné zábavy a legrace, na což se všichni těšily.
Kamarády jsme přivítali v úterý 20. září odpoledne na vlakovém nádraží v nedalekých Hranicích na Moravě, odkud jsme si je vyzvedli a dopravili k nám do Oder. Ubytování jsme jim zařídili přímo u nás ve škole.
Veselo začalo být hned ve středu ráno. Vyrazili jsme se všemi dětmi do Ostravy do Velkého světa techniky. Kromě expozice jsme měli objednané i výukové programy, které všechny děti naprosto nadchly a obohatily je o nové znalosti.
Čtvrteční dopoledne jsme zůstali v Odrách a umožnili jsme kamarádům z Bystričan prohlédnout si naše třídy. Společně jsme se bavili ve skupinách při vyplňování tajenek, křížovek a osmisměrek, které vytvořily naše šikovné místní děti. Následoval brzký oběd, abychom stihli přesun do Tošovic. A Heipark byl celý náš! Počasí vyšlo, všechny děti se dosyta vyřádily až do vyčerpání a zářila z nich spokojenost. Do Oder jsme se vrátili pěšky. Komu z místních dětí zbyla trocha síly, zašel si ještě s kamarády zasportovat do tělocvičny.
V pátek jsme opět v Hranicích zamávali našim kamarádům na rozloučenou a jejich vlak už se řítil zpátky směr Slovensko.
Naše děti už se moc těší na další červnové setkání, kdy někteří budou moci na oplátku vyrazit zase na Slovensko, abychom se podívali do jejich krásného města Bojnice na zámek a více poznali Bystričany, domov našich kamarádů.
Nakonec bych chtěla poděkovat rodičům – paní Ballerové a panu Medunovi za pomoc při převozu slovenských dětí z Hranic a zpět. A největší díky patří panu starostovi Oder, panu Ing. Liboru Helisovi, který nám poskytl pro slovenské kamarády spoustu krásných dárků jako památku na naše město Odry.
M.Balážová
Jak za námi přijeli kamarádi ze Slovenska
Bylo to super. V úterý jsme se neviděli, protože přijeli až odpoledne. Ale za to na druhý den jsme my – děti z 5. A a 5. B – jeli na veliký výlet. A kam? Do Ostravy, do Světa techniky, kde jsme se rozdělili do třech skupin. A každá skupina šla na jiný program. Já jsem šla na Ozoroboty. Bylo to hodně zajímavé. Učili jsme se je programovat na papíře. Potom jsme jeli domů. A na třetí den jsme se ráno učili po skupinkách se Slovákama. Já jsem byla ve skupině se třemi Slovenkami. Byla to zábava. My Češi, jsme si pro Slováky připravili různé tajenky. A jak jim to šlo? Šlo jim to dobře. Byla to zábava, jak jsme se navzájem učili nějaká slovíčka. A pak jsme šli rozdávat dárečky. Poté jsme šli na oběd a následně jsme jeli do Tošovic. A co jsme tam dělali? Šli jsme do Heiparku. A tam jsme to měli pronajaté na 2 hodiny. A my, holky, jsme pořád jezdily na bobové dráze. A to tam byla jenom bobovka? Ne! Byly tam i trampolíny, klouzačky, býk a tubing. Bylo to tam strašně, strašně super. Bavilo mě na tom to, že jsme mohli chodit, kam jsme chtěli a nemuseli jsme chodit ve skupině. A pak jsme šli pěšky do Oder. A ještě jsem zapomněla. Ještě jsme ve středu a ve čtvrtek šli večer od 17.30 do 20.00 do tělocvičny. Všechny ty dny byly nejlepší za celý školní rok!
Mariana Zhasilová, 5.B
Přijeli za námi děti ze Slovenska
Byli jsme ve třídě a paní učitelka se nám snažila přiblížit, co budeme dělat, až přijdou. Během toho děti přišly. Bylo na nich poznat, že hned, jak přišli, přepadl je stud. Usadili se do lavic a mohli jsme začít.
Po čtyřech hodinách jsme šli na oběd. Po obědě celá třída vyrazila na autobusovou zastávku. Čekali jsme na autobus. Během toho jsme se spolužáky probírali různé věci. Po několikaminutovém čekání autobus přijel. Mohli jsme vyrazit do Tošovic. Pokračovali jsme pěšky. Dorazili jsme do Heiparku. Nejvíce se mi líbila bobová dráha a ta volnost, kterou jsme dostali. A nebál bych se říct, že ty dvě věci tvořily skvělou a zábavnou dvojici.
Matyáš Rata, 5.B