Básně o zimě

Eliška Korytářová

Zima

Jednou ráno, když jsem se probudila,
zima na dveře zaklepala.
Ťuk, ťuk, ťuk povídá,
ať se z okna podívám.

Nádhera! Taková zima tu už dlouho nebyla,
vidím děti, jak bruslí na zamrzlém rybníku.
Dokonce i dospělí se přidali, pomáhají Honzíkovi v otočce!
A támhle na kopci – děti s rodiči sáňkují a staví sněhuláky.

No a co babičky?
Ty pečou perníčky a zdobí stromečky.

Julie Monsportová

Ráno jsem se probudila zimou
takovou, že mne udělala němou.
Na nohou zmrzlé prsty,
venku sněhulák jménem Frosty
a z kuchyně line se vůně vánočních sušenek.

Zvířátka jsou zalezlá v norách
a lidé chodí po horách.
Všichni se těšíme na vánoční dárky,
ale také na sníh a sáňky.

Amálie Pelcová

Zima

Zima klepe na dveře,
podzim vyhání.
Člověk venku zebe se,
sníh má na dlani.

Zimní hry jsou na řadě,
pojďte si hrát.
Vezmeme si sáňky,
půjdeme se koulovat.

Emma Rýparová

BÁSNIČKA

Zima už je tady, 
za oknem je sníh. 
Vánoce se blíží, 
Ježíška vyhlížím.

Všude je bílo,
náledí taky. 
Pojďme bruslit, 
než kouzlo zimy vyprší.

Andrea Klezlová

Sněží

Ráno vstanu – venku sníh,
radujeme se, že budeme
jezdit na saních.

Na saních to dobře frčí,
děti radostně venku křičí.

Už jdou domů celé mokré,
ruce zkřehlé, celé rudé.

Už jsme doma – vysvlečeme se,
vypijeme čaj a lehneme do postele spát.

Tereza Medunová

O zimě a Vánocích

Když na zem padne první sníh,
rozezní se dětský smích.
Začínají nejhezčí svátky v roce,
jmenují se Vánoce.

Skoro každý lyžuje,
sáňkuje či bobuje.
Domem voní cukroví,
atmosféra vánoční.

Stromek už je ozdobený,
kapr usmažený.
Už zvoní i zvoneček,
pod stromkem je dáreček.

Kateřina Kučerková

Zima letí 

Včera, dnes a zítra, 
když probudím se z jitra,
venku samé bílo, 
až poskočit se mi chtělo.

Vločky dál poklidně padají,
z nebe nás sledují.
Je jich neskutečně mnoho,
zima  – to je ono!

Tereza Pavlovičová

Básnička o rodině

Jednou si tak doma sedím,
když za okny padá sníh.
Pepa běží pro brambory,
zakopne a sebou švih.

Běží rychle do světničky,
vyplakat se u babičky.
Naběhne tam děda,
křičí na něj běda.

Pepíček se lekne,
až mu z toho v hlavě klekne.
Dědeček se omluví,
s Pepou si hned promluví.

Přiběhne tam maminka,
že shodila tatínka.
Tatínek si nohu vzpříčil,
 v nemocnici marně křičí.

Přijde za ním rodina,
spadnou mu hned do klína.
Když ho domů propustí,
 vanu si hned napustí.

Po vaně šli bobovat,
aby mohli sportovat.