Adaptační kurz 6. B

A je tu září. Páťáci se stali šesťáky, do tříd přišlo několik přespolních žáků a došlo ke změně třídních učitelů. Proto, abychom se tedy navzájem seznámili a více poznali, je ideální adaptační kurz. Po společném naplánování jsme 20. září společně s asistentkou Renatou Paszkovou a psychologem Martinem Doležalem vyrazili do Spálova na místní faru, kde nás mile přivítal otec Marek.

Přijeli jsme brzy ráno autobusem s plnými bágly a ohromnou energií. Alespoň to tak u některých dětí vypadalo.  Po vybalení jsme začali hrát nejrůznější hry pod taktovkou pana psychologa. S přibývajícím poledním časem jsme usoudili, že bychom mohli ukuchtit něco k snědku. Rozdělili jsme se tedy do tří skupin – jedna skupina začala připravovat oběd, druhá šla dokoupit suroviny a třetí se vydala do místního lesíku pro dříví na večerní opékačku.

Oběd pro 26 strávníků nebyl vůbec jednoduchý, ale s šikovnými pomocnicemi a pomocníky to jde jedna radost. Holky a také někteří kluci se k práci postavili čelem a byli neskutečně šikovní. Mezitím nám ostatní pomohli rozdělat oheň v kamnech, kde jsme oběd dovařili.

Po výživné krmi jsme si chvilku odpočinuli a pak jsme plni elánu vyrazili k větrné elektrárně Lipná. Procházka nám zabrala asi tři hodiny, ale stála za to. Zpět na faru jsme došli v pozdním odpoledni a tak bylo třeba začít připravovat večeři. Počasí nám stále krásně vycházelo vstříc a tak jsme mohli začít opékat buřty. Venku jsme zůstali do setmění a poté se přesunuli dovnitř, kde jsme zhodnotili celý den, a dokončili hru Dobrý skutek. Pak už jsme se všichni těšili do sprch.

Dodržet večerku bylo pro dítka největším oříškem, ale s tím jsme trošku počítali. J Následující ráno bylo opět slunečné a tak jsme po vydatné snídani šli ven na hřiště, kde se hrála nejoblíbenější hra – vybíjená. V 10 hodin jsme hodili krosny na záda a vyrazili mlýnicí do Spálovského mlýna a ke skále Panny Marie, kde jsme dojedli poslední zbytky svačin a vyrazili do Heřmánek na vlak, který nás dovezl do Oder.

Oba dva dny se určitě vydařily, více jsme se poznali, nachodili přibližně 18 kilometrů (což v některých probudilo dosud nepoznanou radost a už plánují další výšlapy) a holky zjistily, že se nějak více začaly bavit s kluky. 

Jednoznačně, adapťák, jak má být.

Markéta Slámová

Nebyly nalezeny žádné obrázky