Lyžařský kurz 7. třída

Už pár měsíců předem jsme se dozvěděli, že nás začátkem února čeká povinný lyžarský kurz. Většina z nás se mu tím pádem nevyhnula. Hodně z nás je už na lyžích či na snowboardu docela zdatných, takže jsme se těšili. Ale byli tu i ti, kteří to měli vyzkoušet poprvé, nebo už pěkných pár let lyžování zanedbávali.

V pondělí, 5. února ráno, jsme už netrpělivě čekali před školou s těžkými taškami přehozenými přes rameno, ve kterých jsme nesli ty asi stokilové boty a helmy. Samozřejmě nám nesměly chybět lyže nebo snowboardy, které jsme každý den tahali z dílny, ve které jsme je přes noc měli schované. Po dobrých dvaceti minutách konečně přijel autobus, do kterého jsme se jen tak tak vlezli. Po příjezdu na kopec jsme se rozdělili do 3 skupin – pokročilí, začátečníci a snowboardisté. Každá skupina dostala jinou barvu dresu. Obuli jsme si lyžáky, nasadili helmy a šli jsme na rozcvičku.

V lyžařských botách to nebylo vůbec jednoduché. Pak jsme na lyžích vystoupali do čtvrtiny kopce a poté sjeli dolů. Nasedli jsme na vlek a poprvé jsme vyrazili až na vrchol kopce. Tam jsme počkali na svého učitele a sjížděli jsme v hadovi nebo samostatně. V průběhu výcviku jsme měli 10 až 15-ti minutové přestávky, které jsme využívali ke koupi hranolek nebo pití, ale hlavně k odpočinku. Třetí den si několik zdatných lyžařů vzalo pár nešťastníků z horší skupiny, aby jim pomohli vyjet bezpečně nahoru na kopec. Samozřejmě se to neobešlo bez nějakých pádů. Naštěstí se nikomu nestalo nic vážného, za což jsme byli všichni vděční. A takhle se to opakovalo každý den.

Poslední den jsme uspořádali závody ve slalomu. Ten jsme si zkoušeli už den předem, ale popravdě se nám do toho moc nechtělo. Zvlášť startovali kluci, holky a snowboardisté. Nakonec to vůbec tak hrozné nebylo. Závody se dojely a proběhlo vyhlášení. Někteří z nás už tušili, že na výhru nemají šanci, protože se sem tam objevily i časy jako minuta a půl nebo dokonce i více. Vyhráli ti nejlepší, tak to má přece být. Po vyhlášení jsme měli ještě pár volných jízd před odjezdem. Někteří z nás však trávili tento volný čas koulováním, protože to bychom přece nebyli my. Ostatně, žádný den se bez koulování a házení sněhem neobešel. I když nás sníh za krkem nepříjemně studil, byli jsme šťastní. Celý “lyžák” jsme si všichni myslím užili, trápili nás možná tak vysypané hranolky či úchylné narážky našich spolužáků. Čas uplynul a my už tentokrát smutně jeli zase ke škole.

Chtěli bychom poděkovat všem učitelům za to, že to s námi přežili. Celý tento týden se proměnil v jednu velkou vzpomínku, na kterou jen tak nezapomeneme. Děkujeme.
Tereza Busková a Jaroslav Bača

Nebyly nalezeny žádné obrázky