Školní podpůrný program

07.10.2011

– plán inkluzívního rozvoje školy
(zpracováno CPIV OPAVA)
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ODRY KOMENSKÉHO 6, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

loga_eu_esf_ms_op_investice


1.    Charakteristika školy

Základní škola Odry, Komenského 6, příspěvková organizace, byla na základě předchozí spolupráce, mapování a jejího proinkluzivního zaměření vybrána pracovníky CPIV Opava jako vzorová škola.
Je situovaná v malém městě, ve kterém jsou zřízeny celkem dvě základní školy. Ve spádové oblasti školy se nachází lokalita charakteristická zvýšenou koncentrací sociálně a kulturně znevýhodněných rodin. Tuto skutečnost však reflektuje obec ve své koncepci rozvoje sociálních služeb (prioritou je zřízení NZDM a terénních služeb) a také samotná škola, která se aktivně přizpůsobuje potřebám svých žáků a zavádí opatření na podporu jejich vzdělávání.  
Jedná se o úplnou základní školu s 9 postupnými ročníky. Na prvním stupni (1. až 5. ročník) je zpravidla po dvou paralelních třídách, na 2. stupni (6. až 9. ročník) je zpravidla po dvou či třech paralelních třídách.
Budovy a prostory školy jsou stavěny pro cca 540 žáků. Součástí školy je jedna speciální třída, která byla ve školním roce 2004/2005 přemístěna z bývalé „zvláštní školy„ v rámci transformace oderské zvláštní školy do obou základních škol. V této třídě je 12 žáků. Proto také jedním z cílů je postupná integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Škola dlouhodobě posiluje výuku některých vybraných předmětů jako například výuku matematiky, cizích jazyků a tělesné výchovy a tyto vzdělávací oblasti či předměty se objevují i v nabídce volitelných předmětů či v odpoledních aktivitách. Školu navštěvuje velká část žáků z okolních vesnic (okolo 35%).
Na škole působí devítičlenná Školská rada, která svou činnost zahájila v lednu 2002. Schází se přibližně 3x do roka a svými aktivitami přispívá k dobrému chodu školy. Rodiče se prostřednictvím Rady školy vyjadřují k aktuálním problémům vzdělávání a výchovy dětí.   

Materiální a prostorové podmínky školy:
Škola je dobře vybavena didaktickými pomůckami a materiály, v různých předmětech je využíván výukový SW a interaktivní tabule. Ve škole je Komunikační centrum s knihovnou přístupné
i veřejnosti. Škola má odborné učebny, které jsou dle finančních možností školy průběžně doplňovány a modernizovány.
Škola je bezbariérová pouze  zčásti a to v přízemí, kde jsou umístěny dřevěné montované schody s pojezdem pro invalidní vozík. V ostatních případech je možno integrovat vozíčkáře jen v případě, že bude mít svého asistenta a „schodolez“.
Škola využívá dvě budovy, které jsou vzájemně propojeny, velká budova slouží celému druhému stupni a vyšším třídám prvního stupně. V této budově sídlí vedení školy, jsou zde všechny odborné učebny a kabinety se sbírkami. V suterénu velké budovy je také umístěna speciální třída, v přízemí moderní Komunikační centrum se školní knihovnou.
Druhá budova navazuje na hlavní, jsou zde umístěny nižší třídy prvního stupně ( 1. a  2. ročník), je zde malá tělocvična.

2.    Školní dokumenty ve vztahu k inkluzi

Škola vyučuje podle Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „ Non scholae sed vitae discimus.- Neučíme se pro školu, ale pro život.“ a podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a přílohy (RVP ZV – LMP).
Veškeré dokumenty školy jsou zpracovány velmi dobře ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání a většina z nich je přístupná v plném znění na webových stránkách školy. Jedná se o Protokol k inspekční kontrole, Inspekční zprávu, Žákovské desatero, Bulletin, Informace o škole, Výroční zprávy a ŠVP včetně Strategického plánu rozvoje školy na období 1.9.2005 – 30.8.2010.
Jednou z priorit školy je integrace žáků s potřebou podpůrných a vyrovnávacích opatření do běžných tříd, vedení školy pracuje na strategii k integraci všech žáků do běžných tříd (zrušení speciální třídy), čímž směřuje k naplňování inkuzívních principů ve vzdělávání.
Kapitola Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a Vzdělávání žáků mimořádně nadaných v ŠVP je podrobně rozpracována.
Škola také pracuje s tématem rovných příležitostí a rovných podmínek ve vzdělávání prostřednictvím včasné péče pro děti předškolního věku z málo podnětného prostředí. Tyto podpůrné služby jsou financovány převážně prostřednictvím evropských projektů. Mnohé z těchto projektů rovněž podporují inkluzívní vzdělávání:

•    Projekt Rovná šance (ESF) – zlepšování podmínek žáků s SPU ve vzdělávání
•    Zavádění ICT do vzdělávání (ROP) – zavádění počítačů a internetu do výuky
Program Socrates – mezinárodní spolupráce škol, koordinátorská škola    
•    Integrace na druhou –  projekt zaměřen na vzdělávání pedagogických pracovníků s cílem inovace školních vzdělávacích programů a na vzdělávání učitelů zaměřené na inovaci individuálních vzdělávacích plánů. Další součástí projektu jsou náslechy na vybraných školách a aktivity se žáky a zákonnými zástupci.
•    Školička na nečisto – Program je inspirován systémem edukativně stimulačních skupinek, kde děti v malých skupinách za přítomnosti rodičů rozvíjí oblasti důležité pro vstup do první třídy.
•    Spolupráce s Českým Paralympijským výborem (ČPV) – ČPV je jednak partnerem školy v mezinárodních aktivitách, škola se naopak účastní akcí ČPV v tuzemsku i v zahraničí.
•    Podpora Aničky Kulíškové – škola podporuje finančně z různých sbírek českou paralympijskou reprezentantku v alpském lyžování Aničku Kulíškovou, medailistku Zimních paralympijských her v Turíně 2006.

Doporučení
Doporučujeme škole zpřístupnění Školní preventivní strategie spolu s Minimálním preventivním programem. Škola je tak pro veřejnost lépe čitelná a zároveň jasně říká, jak je připravena pracovat s problematikou sociálně patologických jevů.
Doporučujeme podrobněji rozpracovat průřezové téma multikulturní výchovy a výchovy v evropských a globálních souvislostech ve školním vzdělávacím programu a doplnit kapitolu Vzdělávání žáků se SVP o primární diagnostiku (identifikační škálu), jak rozpoznat tyto žáky.

3.    Personální podmínky školy pro potřeby inkluze

Vedení školy je o principech inkluze dobře informováno a je jim svým postojem nakloněno, snaží se
o zavádění inkluzivních principů do výuky.

3.1    Učitelé

Ve škole pracuje 38 pedagogických pracovníků, z toho 3 vychovatelky, 4 asistenti pedagoga a školní psycholog. Pedagogický sbor má vysokou aprobovanost. Věkový průměr pedagogického sboru je cca 43 let.
Ve sboru jsou zastoupeni pedagogové s kvalifikací pro speciálně-pedagogickou péči, a to především na 1. stupni a ve speciální třídě.
Škola má pro reedukační péči vyškolené dyslektické asistentky.
Pedagogický sbor je dlouhodobě stabilizovaný.

Prioritními oblastmi DVPP jsou, dle sdělení školy, psychologie, pedagogika, osobnostní a sociální výchova, moderní metody v didaktice předmětů a v neposlední řadě i práce s výpočetní
a komunikační technikou.
Vedení školy dbá na profesní rozvoj pedagogů v oblasti inkluzivního vzdělávání (např. Integrace na druhou) a také na metodickou podporu učitelů (např. náslechy AP na ZŠ vzdělávající žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, metodické vedení pro vzdělávání v oblasti včasné péče apod.).

Vedení školy se rovněž zaměřuje na autoevaluci, v rámci které realizovala dotazníkové šetření mezi pedagogy, žáky i rodiči firmou Kalibro. Z autoevaluace mimo jiné vyplynula nedostatečná spolupráce pedagogů prvního a druhého stupně, rezervy v oblasti využívání nových výukových metod, nedostatečný individuální přístup pedagogů druhého stupně k žákům a potřeba provzdělání pedagogů v oblasti pedagogicko-psychologické diagnostiky a v diagnostice třídních kolektivů. Rezervy jsou spatřovány také při řešení výchovných problémů žáků a ve spolupráci s externími subjekty.

Doporučení
Vzhledem k tomu, že se škola nachází v oblasti s vysokým počtem sociálně znevýhodněných obyvatel a z kulturně odlišného prostředí, doporučujeme zaměřit se na oblast multikulturní výchovy, oblast práce s předsudky a rovnost příležitostí ve vzdělávání. V oblasti multikulturní výchovy zařadit program „Nestačí jen vidět“ pravidelně do výuky v 6., 7  či  8. ročníku.
V souvislosti se zařazováním žáků z kulturně odlišného prostředí a jejich přijetí kolektivem, doporučovali bychom proškolit především třídní učitele v práci s třídím kolektivem, posilování třídních vztahů, zařazování pravidelných preventivních programů již od prvního stupně.
Od září 2010 bude realizován projekt „Vzdělávací program pro pedagogy ZŠ a SŠ v oblasti prevence sociálně patologických jevů“, který bude realizovat Renarkon, o.p.s. se sídlem v Ostravě, více na www.renarkon.cz.
Doporučujeme zvážit, která témata jsou nosná pro celý pedagogický sbor. Pokud je práce se sociálně znevýhodněnými žáky denní součástí praxe učitelů, je vhodné využít témata předsudků, motivace a očekávání, komunikace s rodiči, pro všechny učitele.
Doporučujeme také pro zlepšení klimatu školy a v rámci psychohygieny pedagogů zaměřit se na DVPP z oblasti supervize a syndromu vyhoření. Semináře nabízí např. Centrum nové naděje Frýdek Místek:  www.cnnfm.cz
Pro práci s nadanými žáky doporučujeme DVPP KVIC Nový Jičín:  „Práce s nadaným žákem” Mgr. Khýr, se kterým již škola delší dobu spolupracuje.
Další DVPP z oblasti vzdělávací a poradenské práce s nadanými na:    http://www.ippp.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=28&Itemid=155

CPIV Opava může na základě poptávky školy zajistit bezplatnou realizaci:

•    akreditovaného semináře s názvem „Interkulturní dovednosti pro pedagogy ZŠ a SŠ“, který je zaměřen na práci se žákem-cizincem ve třídě
•    semináře k tvorbě IVP včetně metodických materiálů
•    semináře zaměřeného na základy speciální pedagogiky, nebo přímo na konkrétní „pedie“ (logopedie, surdopedie, tyflopedie, atd.)
•    semináře zaměřeného na práci s třídními kolektivy ve smyslu posilování vztahů ve třídách a posilování osobnostního rozvoje žáků
•    semináře: „Aktivizační metody ve výuce“, který seznamuje s alternativními výukovými metodami
•    programu pro pedagogy s názvem „Včasná péče“, v rámci kterého je řešena problematika rozvoje dětí s odkladem povinné školní docházky a dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí

Internetové odkazy:
•    www.inkluze.cz,
•    stránky se zabývají problematikou integrace žáků se zdravotním postižením do běžného vzdělávacího proudu
•    www.apa.upol.cz
•    jedná se o portál zaměřený na aplikované pohybové aktivity pro žáky se zdravotním postižením
•    www.ferovaskola.cz
•    portál podporuje vytváření spravedlivých vzdělávacích podmínek pro všechny žáky
•    Odkaz na metodiku k realizaci inkluzívního vzdělávání na ZŠ: Inkluzivní škola (T.Houška, Praha 2007): www.mojeskola.net
zde je možné si uvedenou publikaci stáhnout v elektronické podobě v PDF formátu.
Vedení může zvážit vhodnost zavedení plánů osobnostního rozvoje pro každého z učitelů – viz. příloha.

Na škole pracuje několik samostatných týmů  jako jsou předmětové komise, metodická sdružení pro I. a II. stupeň ZŠ, dále projektový tým „ Rovná šance“ a mimo to probíhají měsíční dobrovolné provozní porady, pravidelná setkávání členů ŠPP atd. Scházejí se nad tématy, pro které byly jednotlivé týmy určeny. Výstupy z výše zmiňovaných setkání jsou převážně konstruktivně diskutovány jak s vedením školy, tak i s ostatními pedagogickými pracovníky školy dle jejich zájmu.

Doporučení
•    vedení nového učitele v počátcích jeho působení na škole druhým učitelem (mentoring)
•    vzájemné předávání poznatků z absolvovaných DVPP mezi učiteli
•    ustanovení koordinátora pro pravidelné setkávání učitelů k určitému tématu, např. z oblasti vzdělávání žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo žáků cizinců, k tvorbě IVP (metodická skupina) apod.
•    Vzájemné hospitace mezi pedagogy (jako formu metodické podpory na škole), které by měly vést k předávání zkušeností a v praxi osvědčených konkrétních metod a forem práce.
•    CPIV může škole na základě její žádosti zprostředkovat kontakt na psychologa, který provádí tzv. Bállintovské skupiny jako metodu řešení profesního stresu.

3.2    Další pedagogičtí a odborní pracovníci

Na škole působí 4 asistenti pedagoga (AP), z čehož:
•    1 AP je romský – financuje kraj, AP byl získán na základě analýzy romského poradce MSK Mgr. Balabánové
•    2(dva) AP 100% hrazeno na základě výzvy OPVK Rovná šance – financováno do listopadu 2011
•    1 AP pro sociálně znevýhodněné žáky – financován Úřadem práce, financování nepokryje celý školní rok, potřeba dofinancování městem do září 2010, od října 2010 financován z projektu “4,5 mld do škol“.

4.    Poradenské služby škole

4.1    Školní poradenství, Školní poradenské pracoviště (ŠPP)

Na škole se vzdělává vyšší počet žáků s potřebou podpůrných opatření. Jedná se především o žáky
s poruchami učení a žáky s nízkým sociokulturním statusem. Vzhledem ke skladbě žáků a jejich potřebám je nutná individualizace výuky a využívání nových výukových metod.
Pozitivním krokem vedení školy v oblasti péče o žáky s potřebou podpůrných a vyrovnávacích opatření bylo, jak je zmíněno již výše, zřízení školního poradenského pracoviště, v rámci kterého působí na škole školní psycholog. Jeho přítomnost je pro školu výrazným přínosem. Školní poradenské pracoviště pracuje ve složení školní psycholog, výchovný poradce a školní metodik prevence.
Spolupráce mezi jeho členy je aktivní a efektivní, kompetence se rozdělují přiměřeně a problémy
a doporučení jsou diskutovány s třídními učiteli.
Na škole v minulých letech působila zkušená psycholožka, v roce 2009 došlo jednak k personální změně z důvodu čerpání mateřské dovolené a jednak k navýšení úvazku psychologa na škole z 0,5 na 0,8.
Činnost stávajícího školního psychologa byla z velké části zaměřena na profesní orientaci vycházejících žáků a na individuální práci s žáky. Systematické práci s třídními kolektivy bylo věnováno méně pozornosti, také z důvodu menších zkušeností školního psychologa. Školní specialista využívá metodického vedení a konzultací s PPP Nový Jičín, zejména s psychologem Mgr. Khýrem.
Školní psycholog byl vyslán na supervizní stáž ve Školním poradenském pracovišti Základní školy, Praha 8, Libčická 10, pod vedením zkušeného školního psychologa PhDr. Richarda Brauna, s cílem  ujasnit si náplň a strukturu ŠPP.

4.2    Školská poradenská zařízení (ŠPZ)
Škola vnímá jako velmi důležitou součást vzdělávání a výchovy integrovaných žáků úzkou spolupráci s  PPP a SPC v Novém Jičíně.

Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín
Žižkova 3
741 01 Nový Jičín
e-mail: info@pppnj.cz
web: www.pppnj.cz
ředitel: Mgr. Jiří Novák
e-mail: reditel@pppnj.cz
Tel: 556 771 144

Speciální pedagogické centrum Nový Jičín při Základní škole speciální a Mateřské škole speciální
Komenského 64
741 01 Nový Jičín
tel: 556 706 262
e-mail: spc.nj@specskolanj.cz
Provoz SPC:
Pondělí – Čtvrtek: 8:00 – 15:00 hodin
Pátek: 8:00 – 13:00 hodin

4.3    Ostatní poradenské a podpůrné služby
OSPOD
Obecně lze říci, že nejčastěji se v regionu řeší problematika výchovných problémů a to i v souvislosti se ZŠ Komenského Odry. ZŠ Komenského spadá na OSPOD Odry, kde pracují 2 pracovnice. Jedna pracovnice zajišťuje odersko a druhá fulnecko. Průměrně sociální pracovnice řeší 2-3 případy měsíčně. Výchovný poradce a sociální pracovnice komunikují často prostřednictvím emailu. Sociální pracovnice se účastní výchovných komisí, což je ze strany školy hodnoceno kladně.

Doporučení
Pokračovat i nadále v dobré praxi a podávat podněty k šetření pracovníkům SPOD.
Osvědčuje se zápis z výchovné komise nechat podepsat i žáka, což na něho přenáší větší odpovědnost za dohodnuté výstupy z jednání.
Jestliže má škola zájem o zpětnou vazbu ohledně jejího podnětu k šetření, doporučujeme telefonní kontakt s kurátorem, který má případ na starosti. Pokud nejde o vyšetřování trestného činu, může kurátor podat výchovné poradkyni obecné informace o stavu šetření.   
Přesto, že základní rámec vzájemné spolupráce školy a OSPOD upravuje právní předpis je míra vzájemná spolupráce s každou školou velmi individuální. Jako příklad dobré praxe může sloužit platforma „Případových konferencí“. Jde o společné setkání všech relevantních subjektů pro koncepční řešení výchovně vzdělávacích problémů (OSPOD, neziskové organizace, policie, PPP, SVP, PMS ČR, zástupci školy aj.).

Nestátní neziskové organizace
Současný stav
V Odrách neziskové organizace nepůsobí, škola je odkázána na vlastní činnost, popřípadě na organizace nacházející se v okolních městech (Ostrava, Nový Jičín, Opava). Přesto se škola v rámci svých možností snaží zapojit do vzdělávání i další externí subjekty jako je např. sdružení Tereza –  
v rámci environmentální výchovy při realizaci projektů zaměřených na stav a ochranu životního prostředí, spolupráce s městským úřadem (městská knihovna, dopravní oddělení), Policie ČR
a Městská policie atd.

Doporučení
Doporučujeme využít nabídky preventivních programů Renarkon o.p.s., který se zabývá problematikou drog, šikany, osvojování komunikačních a argumentačních dovedností, sebepoznávání, vztahů v kolektivu, zdravého životního stylu, tolerance menšin, rizik spojených s nadměrným sledováním televize a hraní počítačových her –  nejlépe zařadit pravidelně ve vybraných ročnících (je nutné s dostatečným předstihem domluvit termín vzhledem k personálním možnostem Renarkon a vysokému zájmu o využití poskytovaných služeb).
Další možností v prevenci sociálně patologických jevů je využití nabídky sdružení Acet ČR o. s., které sídlí v Bruntále a má působnost pro celý Moravskoslezský kraj.
Sdružení nabízí přednášky na téma: „Sex, AIDS a vztahy“, „Přátelství a láska“, „Jak si nenechat ublížit“, „Prostituce a promiskuita“, „Šikana“, „Nebezpečí kouření“, „Sekty“. – více na www.acet.cz (Mgr. Roman Hota – 608623235)
Pokud škole nepřijde nabídka besed či programů pro žáky od Policie ČR nebo Městské policie, doporučujeme se na ně obrátit s žádostí o zaslání nabídky své činnosti.

5.         Žáci
5.1    Typologie žáků, podpůrná opatření
Na škole se vzdělává z celkového počtu zhruba 430 žáků 50 žáků s SPU, žák s vadou řeči, 6 žáků s mentálním postižením a dva žáci cizinci (Makedonie a Slovensko). Škola také uvádí 40 žáků pocházejících z národnostních menšin.
Žáci, u kterých se projevují příznaky vývojových poruch učení škola doporučuje po domluvě s rodiči
a školním specialistou na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření
a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče většinou ve skupinkách 2-3 žáků.
S dětmi pracují vyškolené asistentky na 1. stupni a zkušené učitelky českého jazyka na 2. stupni. Každý integrovaný žák má vypracován na základě doporučení PPP nebo SPC vlastní individuální vzdělávací plán, který je pravidelně aktualizován a doplňován.
Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu  v  jiném  postupném ročníku.
Škola také pořádá adaptační kurzy pro žáky 6. tříd, ozdravné pobyty pro žáky 2. a 3. tříd, expedice, exkurze, výlety a mnoho dalších aktivit, které napomáhají stmelování a pozitivním vazbám v třídních kolektivech a ve škole.
Pro žáky se specifickými poruchami učení, kteří se chtějí naučit pracovat s internetem, bylo v rámci projektu ESF otevřeno komunikační centrum s kurzy PC a keramický kroužek. Žáci mohou využít odbornou pomoc výchovného poradce, školního psychologa a odborných asistentů pedagoga.
Je možno zde rovněž domluvit doučování či pouze aktivně trávit volný čas.

5.2    Pedagogická diagnostika
Doporučení

Pracovníci CPIV doporučují při práci se žáky s potřebou vyrovnávacích opatření a s potřebou podpůrných opatření využívat pedagogickou diagnostiku.
Diagnostika je významnou součástí práce pedagoga a umožňuje nejen porozumět průběhu
a výsledkům vzdělávání a aktuálnímu stavu dítěte, ale také poskytovat intervenci jak žákovi, tak
i rodičům a dalším pedagogům.
Inkluzivní vzdělávání by mělo přinést významnou změnu v  práci pedagoga, v jeho možnostech volnosti při organizování výuky, využitím nových trendů učení a nových přístupů v pedagogické diagnostice:
Je vhodné, aby pedagog více konzultoval diagnostická zjištění s ostatními pozorovateli žáka, především s dalšími pedagogickými pracovníky i rodiči.
Nepřistupovat k diagnostice schématicky a neosobně, volit formu osobního rozhovoru s žákem – co se mu daří, v čem má potíže
•    Využívat analýzu výsledků školních prací a žákovských portfolií
•    Diagnostikovat učební styl žáka, zájmy žáka
•    Zjišťovat perspektivní orientaci žáka a hodnotový systém
•    Diagnostikovat školní třídu jako sociální skupinu a respektování individuality žáků
•    Spojovat diagnostické závěry s návrhy konkrétních opatření
•    Stanovovat krátkodobé cíle, alternativní postupy, kompenzační  a  reedukační péči

Pro případný další zájem o informace a prohloubení praxe v oblasti pedagogické diagnostiky doporučují pracovníci CPIV internetový odkaz: www.mojeskola.net

Stanovení sociálně a kulturně znevýhodněných dětí
upravuje navrhovaná aktualizace vyhlášky č. 73, což může v současnosti sloužit alespoň jako návod pro identifikaci takových žáků.  
Žákem se sociálním znevýhodněním v nově upravované vyhlášce rozumí zejména žák:
•    žijící v prostředí, kde není dlouhodobě dostatečně podporován ke vzdělávání či přípravě na vzdělávání (například z důvodů nedostatečného materiálního zázemí, nevyhovujících bytových podmínek, časové náročnosti dopravy do školy, nezájmu ze strany zákonných zástupců, konfliktů v rodině),
•    jehož zákonní zástupci se školou dlouhodobě nespolupracují a je to na újmu oprávněných zájmů žáka,
•    žijící v prostředí sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit sociálním vyloučením ohrožených,
•    který je znevýhodněn z důvodu příslušnosti k etnické nebo národnostní skupině či specifickému sociálnímu prostředí, zejména je-li znevýhodnění spojeno s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka ve srovnání s ostatními žáky třídy, z důvodu používání odlišného jazyka nebo specifické formy vyučovacího jazyka v domácím prostředí žáka.

Identifikace dětí sociálně znevýhodněných na základě výše uvedených “indikátorů” nijak neohrožuje (ve smyslu stigmatizace) žáka ani jeho rodinu, právě naopak, dosažení např. 25% hranice sociálně znevýhodněných dětí za školu pro získaní některých dotací (viz. výše) může pomoci k rozvoji i dalších aktivit inkluzivního vzdělávání, které školu tíží – zapojení rodičů, volnočasové aktivity a podobně (rozvedeno v relevantních částech Špp).     

5.2    Individuální vzdělávací plán (IVP)

V IVP škola uvádí závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměřit, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno učitelky, která bude s dítětem pracovat.

5.3    Hodnocení výsledků vzdělávání v inkluzivních podmínkách

Škola se při hodnocení soustředí na individuální pokrok každého dítěte, zvláště u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. U průběžného hodnocení používají různé způsoby a formy hodnocení – klasifikaci tradiční známkovou stupnicí, slovní a bodové hodnocení, sebehodnocení žáků.
Při hodnocení žáků se speciálně vzdělávacími potřebami škola vychází z doporučení Pedagogicko-psychologické poradny či Speciálně-pedagogického centra.
Hodnocení je individuální, vychází z možností a schopností jednotlivých žáků. Na doporučení PPP nebo SPC a žádost rodičů jsou děti hodnoceny slovně.

Hodnocení v inkluzivních podmínkách:     www.european-agency.org 2

5.4    Sebehodnocení žáků

Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. V 1. a 2. ročníku probíhá nejčastěji ústně ve spolupráci ostatních žáků. Ve 3. – 5. ročníku se již učí písemnému vyjádření.
Na 2. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů průběžně – ústně a písemně – vždy po ukončení tématického celku nebo podle potřeby.

K rozvoji sebehodnocení žáků vede také průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, které může být do výuky zařazeno jako samostatný předmět, příkladem dobré praxe je zařazení samostatného předmětu OSV do vzdělávacího plánu pro 6. a 7. ročník ZŠ Cihelní Bruntál.
http://www.european-agency.org/publications/flyers/assessment-materials/indicators/assessment_indicators_cs.pdf

5.5    Volnočasové a mimoškolní aktivity  

Škola má zřízen školní klub pro starší žáky školy a 3 oddělní školní družiny, kde jsou realizovány různé aktivity jako např. návštěva Domu dětí a mládeže, tělocvičny, počítačů. ŠD a ŠK nabízí zájmové kroužky, žáci mohou využít také nabídku Krajského SVČ Juventus Karviná, středisko Odry, ZUŠ, apod.

6.    Rodiče

Škola rodičům předává informace o výsledcích vzdělávání jejich dětí prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních dnech, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zák. zástupců). Od roku 2009 má také škola zřízeno komunikační internetové prostředí I-škola, které má za úkol zlepšit informovanost zákonných zástupců žáků a zefektivnit jejich komunikaci se školou.

Komunikace je možná také elektronicky, všichni pedagogové mají své e-mailové adresy umístěny na webových stránkách školy (www.komenska.com). Pro rodiče a veřejnost škola každoročně pořádá Den otevřených dveří, který probíhá vždy před zápisem do prvních tříd. Na návštěvu je zvána
i mateřská škola.
O dění ve škole dává škola pravidelně vědět především na svých webových stránkách, dále v měsíčníku Oderský zpravodaj, o větších událostech informuje v Deníku Moravskoslezský den, či Novojičínský region.  Rodiče i veřejnost mají možnost využít zapůjčování školních prostor a didaktické techniky, využívat služeb Komunikačního centra.
Každoročně na konci prvního pololetí pořádán tradiční Školní ples pro rodiče žáků, partnery školy
a sponzory.
Pro rodiče s dětmi jsou již pravidelně organizovány tyto akce:
•    Slet broučků
•    Maškarní bál
•    Školní akademie
•    Branný závod

Doporučení

Doporučujeme i nadále pokračovat v zavedené dobré praxi, kdy se škola snaží reagovat na požadavky rodičů a řešit výchovně – vzdělávací obtíže žáků ve spolupráci s rodiči. Zároveň je vhodná spolupráce
s dalšími externími subjekty při řešení sociálně patologických jevů.
Kladně hodnotíme pořádané akce pro rodiče, jako jsou výše zmíněné aktivity. V rámci dobré praxe se osvědčilo pořádání neformálních akcí, kde jsou rodiče s dětmi interaktivně zapojeni, což vede k lepší spolupráci se školou.

Doporučujeme ve větší míře zapisovat do Žákovských knížek i klady, pochvaly, aby si rodič nespojoval kontakt se školou pouze v negativním slova smyslu.
Jako dobrá praxe na ZŠ T. G. Masaryka Bohumín Pudlov se osvědčilo seznamování rodičů s prací dětí prostřednictvím workshopů – neformálních třídních schůzek, které jsou spojeny s kulturní nebo sportovní akcí školy. Zde mají rodiče možnost vidět pokroky svých dětí, je zde připraveno
i občerstvení a pedagogové komunikují s rodiči na neformální bázi, která je pro rodiče příjemnější než oficiální účast na tradičních třídních schůzkách. Tento způsob práce s rodiči a vedení třídních schůzek škola vnímá jako efektivnější, neboť zasáhne mnohem větší procento rodičů a usnadňuje nalezení společné řeči při výchově a vzdělávání dětí.
Platí, že pedagogové mají rodičům vyjít vstříc a aktivně o jejich spolupráci usilovat. Neměli by očekávat, že se všichni rodiče mohou a umějí přizpůsobit existujícím stereotypům třídních schůzek
a komunikace školy s rodinou. Rodiče musí cítit spravedlivý přístup školy. Pak škola získá důvěru.
Tématicky zaměřené besedy pořádané školou pro rodiče (školní zralost, příprava na vyučování, reforma školství, šikana, drogy, atd.) mohou být dalším krokem ke zlepšení spolupráce školy a rodiny a podpoření rodičovských kompetencí.
U sociálně znevýhodněných žáků bývá častým problémem nedostatek finančních prostředků na pokrytí různých školních aktivit. Cestou k odstranění podobných situací může být vytváření fondů, které umožňují uhradit výjezdní pobyty dětem, jejichž rodiny si je nemohou dovolit.

Poznámka:                                                                                                                                                       
Špp by měl být výsledkem spolupráce CPIV a konkrétní školy. Výsledkem participace a podpory centra CPIV by mělo být především popis a zhodnocení současného stavu a ve vazbě na vytváření podmínek k inkluzivnímu vzdělávání a doporučení v oblastech, ve kterých si škola neví rady nebo které nemá dostatečně zmapované. Důraz by měl být kladen zejména na to, jak má škola postupovat v případě, kdy do ní nastoupí žák se SVP, v čem se případně může zlepšit a kde může získat další informace.   
Škola pracovníkům CPIV poskytne podklady nezbytné pro zpracování jednotlivých kapitol Špp, zejména ŠVP a další školskou dokumentaci.

V Odrách 1.9.2011