Historie

Z dějin školství města Oder

Ředitel měšťanské školy v. v. Bernhard Kupka

O nejstarších podmínkách školství je v kronice, vedené na veřejné škole, jen málo zpráv. První zpráva o

zřízení školy v Odrách pochází z roku 1555. V tomto roce, tedy za vlády Ferdinanda I., založil Jan Tomáš

ze Zvole, pán nad Odrami, Oderskou farní školu.

Tato škola byla přízemní, ze dřeva stavěná a měla jen jednu třídu a byt pro učitele. Jméno prvního učitele

není známo, jelikož školní kronika začíná pořadí učitelů až jménem Michael Liwer, který byl učitelem

později – v roce 1618. Zajímavé je, že až do roku 1634 byli učitelé nazýváni utrakvisty, což potvrzuje, že i

v Odrách zakořenila reformace. V roce 1808 byla na místě této již malé a staré dřevěné školy postavena

nová jednopatrová budova, obsahující dvě třídy a dva byty pro učitele.

V roce 1825 vyžadoval stoupající počet žáků zaměstnání dalšího učitele. Okolnost, že škola měla jen

dvě třídy a vyučování mohlo být provedeno jen v omezené míře, přiměla tehdejší majitelku oderského

panství paní hraběnku Karolinu z Fürstenbergů ke spolupráci s „Církevním fondem“ a oběma školními

obcemi, tj. Odry – Město a Odry – Nové Město a ke koupi budovy, přímo ke škole přistavěné. Vznikly

další čtyři třídy a čtyři byty pro učitele a taktéž místnost pro učební pomůcky. (U prvně jmenované, v roce

1808 postavené školní budovy, se jedná patrně o budovu naproti hasičské zbrojnice poblíž zámeckého

parku, u druhé o dnešní poštu a ZUŠ – pozn. překladatele.)

Významný pokrok ve školství přinesl rok 1857. Zemský školní inspektor Vinzenz Prausek přiměl

oderskou radnici, aby u slezské zemské vlády požádala o pozvednutí farní školy na čtyřtřídní farní hlavní

školu.

Toto bylo také povoleno a dne 3. října 1857 za přítomnosti zemské hraběnky, děkana Johanna Zohnera

z Fulneku, zemského školního inspektora, úředníků okresu, starosty Michaela Gerlicha, učitelů a žáků byla

škola slavnostně otevřena. Jelikož se ale hraběnka Karolina z Fürstenbergů rozhodla postavit z vlastních

prostředků dívčí školu a učitelky platit z nadace, byla v roce 1861 děvčata první třídy z dosavadní školy

vyňata a převedena do nové Klášterní školy.

Když v roce 1861 dostaly rakouské země ústavu, začal život ve všech oblastech, tedy i v oblasti

školství, živěji pulsovat. Pro školství nastal významný den 14. května 1869, kdy byl schválen říšský zákon

o základním školství. Obec Odry se také rozhodla přeměnit dosavadní čtyřtřídní školu na pětitřídní

obecnou školu. Jelikož podle říšského zákona o základním školství název „Církevní hlavní škola“ odpadl,

nesla nyní škola název „Pětitřídní chlapecká obecná škola“.

Když v roce 1872 bylo uvažováno o zřízení měšťanské školy v okrese Opava, nabídla obec Odry,

pamětná důležitosti a předností takového ústavu, potřebné místnosti, jejich otop a potřebné učební

předměty obstarat. Proto bylo okresní školní radou v Opavě rozhodnuto zřídit měšťanskou školu v Odrách.

Dnem 1. listopadu 1873 byla otevřena 1. třída školy, tehdy ještě nazvaná šestá třída. Měšťanská škola

v Odrách byla první měšťanskou školou Slezska. Svým činem si zajistilo městské zastupitelstvo Oder pod

vedením starosty Julia Gerlicha významné místo v dějinách města. Otevření druhé třídy chlapecké

měšťanské školy následovalo 1. října 1874 a třídy třetí dne 16. září 1875. Nový ústav nesl název

„Osmitřídní chlapecká měšťanská škola“. Až vydáním novely školního zákona z roku 1883 dostala škola

název „Obecná a měšťanská škola“, přičemž prvních pět tříd tvořilo obecnou a horní tři třídy měšťanskou

školu. Ve školním roce 1874/75 a 1875/76 byly druhá a třetí třída nouzově umístěny v soukromém domě

naproti škole (za dnešní budovou obecního úřadu v dnes již zbořené řadě domů na Radniční ulici – pozn.

překl.).

Okresní školskou radou povolená přestavba školy nebyla provedena, jelikož obec uvažovala o dvou

jiných stavebních záměrech. Až v roce 1876 obdržela měšťanská škola nákupem sousední tovární budovy

(firmy Kohnberger – předchůdce Optimitu) stálý a důstojný stánek, nyní působila měšťanská škola

celistvým dojmem. Přestavba byla ukončena začátkem školního roku 1877/78 a 15. září 1877 byla nová

škola slavnostně otevřena. Tehdejší ředitel Karl Hiltscher ocenil zásluhy oderské školní rady, které se i

v těžké době podařilo zajistit přestavbu školy.

V roce 1878 povolila Slezská zemská školní rada, v návaznosti na čtyřtřídní soukromou dívčí klášterní

školu, zřízení páté dívčí třídy ve veřejné měšťanské škole. Vedením této třídy byl pověřen ředitel

měšťanské školy. Když ale návštěvnost této třídy neustále stoupala, byla v roce 1888 zřízena ještě šestá

třída.

Fürstenbergova dívčí škola (klášterní), která získala veřejně právní statut, provedla v roce 1888 rovněž

rozšíření tím, že pozvedla budovu o jedno patro a zřídila pátou a šestou třídu.

Prodchnuta poznáním, že nová doba vyžaduje i vyšší vzdělání dívek, rozhodla obecní rada v roce 1892

veřejnou pátou a šestou třídu rozpustit a namísto toho zřídit dívčí měšťanskou školu. Toto rozhodnutí bylo

zemskou školní radou schváleno, a tak mohla již 1. září 1892 být tato třída otevřena. O šest let později

přikročila i Fürstenbergova škola k přeměně obou horních tříd, tj. páté a šesté, na školu měšťanskou a od

té doby soutěžily obě dívčí měšťanské školy o větší stav žákyň. Až do roku 1920 stála veřejná chlapecká

obecná i měšťanská škola a veřejná dívčí měšťanská škola pod jednotným vedením.

Ve smyslu žádostí učitelské organizace vyvíjeli učitelé snahu oddělit chlapeckou obecnou školu od

měšťanské. Toto bylo také v roce 1920 provedeno za souhlasu místní školní rady a obce, rovněž tak

zemskou školní radou a zemskou správní komisí. Bylo systemizováno místo vrchního učitele pro obecnou

školu a jako první byl jmenován služebně nejstarší učitel Johann Schubert (od 1. září 1920 do 31. března

1925). Po něm převzal vedení dne 1. září 1924 vrchní učitel Hugo Hartman. Dnem 1. září 1925 byl ale

opět momentálně působící ředitel měšťanské školy pověřen provizorním vedením obecní školy, až v roce

1932 bylo místo vrchního učitele opět obsazeno. Stal se jím učitel Rudolf Martulek. V roce 1925 byla

chlapecká obecná škola přeměněna na smíšenou obecní školu, takže i děvčata mohla nyní navštěvovat

veřejnou obecní školu.

Požadavky života vyvolaly i potřebu stále lepšího školního vzdělání, a tak byla vedle obecní školy

zřízena i škola pro poškolní vzdělání. V roce 1876 byla na podnět učitelstva chlapecké měšťanské školy

zřízena pokračovací škola pro řemesla (nynější učňovské školy – pozn. překl.). Následující ředitelé vedli

tuto školu: Karl Hiltscher (1876-1888), Ernst Urbaschek (1888 – 1914), Karl Tobiasch (1914 – 1920),

August Schwab (1920 – 1931) a Johann Böhm (1931 dodnes – je míněn rok 1932 – pozn. překl.).

Aby bylo umožněno získat chlapcům a děvčatům lepší vzdělání v místě samém a připravit je pro

návštěvu odborných škol, byla v roce 1921 na zdejší chlapecké měšťanské škole zřízena ještě nepovinná

šestá měšťanská třída.

Klášterní škola zřídila v roce 1927 dvouletou odbornou školu pro ženská povolání s veřejnoprávním

statutem a pětiměsíční kurs vedení domácnosti.

Sledovali jsme vývoj školství v  Odrách krok za krokem a naše ohlédnutí za zajímavou historií

zdejšího školství zakončíme poděkováním mužům, kteří byli pověřeni vedením těchto škol.

Byli to: vrchní učitel Josef Sklenarz (1871-1884), ředitelé měšťanské školy Franz Knaver (1873-1875),

Karl Hiltscher (1875 – 1888), Ernst Urbaschek (1888 – 1914), Karl Tobiasch (1914 – 1920), August

Schwab (1930 a 1931) a Johann Böhm (1931 – do začátku května 1945 – pozn. překl.).

V roce 1922 byla v Odrách zřízena menšinová česká škola. Tato podléhala přímo ministerstvu školství

a lidové kultury. Byla umístěna v soukromém domě na Okružní ulici. Pro tuto ve školním roce 1927/28 již

dvoutřídní školu bylo v roce 1929 započato se stavbou nové školy (dnešní malé budovy – pozn. překl.), na

podzim 1930 byla dohotovena a ještě v témže roce předána k užívání. Slavnostní otevření bylo provedeno

dne 20. června 1931.

 

Stavba školy

Odborný učitel Johann Böhm

Je míněna stavba velké budovy s tělocvičnou a podepsaný odborný učitel Johann Böhm, jak se skromně

podepsal, byl již od roku 1931 ředitelem oderské měšťanské školy – pozn. překl.

Ve staré školní budově na Radniční ulici (dnešní pošta a ZUŠ – pozn. překl.) byly přízemní místnosti

pro účely školství naprosto nevhodné, místnosti nebyly nikdy ozářené sluncem. Nedostatky byly známy po

celá desetiletí a nechyběly snahy k jejich odstranění. Tak je vysvětlitelné, že stavba školy zaměstnávala

městské zastupitelstvo od roku 1901 ustavičně.

123

Na způsob, jak řešit stavební otázky školy, se názory mnohdy rozcházely. Na zasedáních bylo projednáno více možných řešení: nadstavba, přístavba, novostavba, ale sjednotit se nebylo možné. V roce 1908 zvolené městské zastupitelstvo v čele se starostou Heinrichem Schenkem projednávalo školskou otázku na třinácti zasedáních. 15. listopadu 1911 bylo rozhodnuto postavit novou školu ve střední části pozemků paní Anny Rolederové na Nádražní ulici (dnešní tř. 1. máje – pozn. překl.). Po tomto rozhodnutí trvalo ještě téměř dva roky, než došly plány, jež měl zhotovit zemský stavební úřad. Jelikož se nezačalo ihned se stavbou, přišla do toho válečná léta (I. světová válka – pozn. překl.). Otázka stavby školy byla dlouhá léta umlčena a ožila znovu vážně až v roce 1925 po výnosu okresního školního výboru v Opavě. Po řadě předběžných porad byl pak stavební ředitel, architekt ing. Adolf Müller z Opavy pověřen vypracováním nových plánů. Stavebním ředitelem Müllerem zhotovené plány musely být několikrát přepracovány, než je zemská školní rada schválila (27. 4. 1928, Z II/b – 445). Po připojení Slezska k Moravě šly tyto plány se žádostí o subvenci do Brna. Zemská školní rada v Brně vytkla výnosem ze dne 26.9.1929 řešení, týkající se světových stran. V říjnu 1929 předložená změna našla pak souhlas úřadů.

Vypracováním podrobných plánů byl pověřen zdejší stavitel Rudolf Lipovsky. Touto prací byl zaměstnán především stavitel Franz Dočkal. Müllerovy návrhy budovy se vchodem přidělil měšťanské škole, zatímco severní část škole obecné. Přitom byly třídy obecné školy rozvržené na dvě poschodí, zatímco měšťanské školy na tři. Do tělocvičny bylo možno se dostat jen přízemím (sklepní částí).

Podle pozměněného návrhu je v prvním poschodí pět tříd dívčí měšťanky, tři chlapecké a jedna třída jednoročního kursu (čtvrtá třída měšťanky je nepovinná – pozn. překl.).

Do tělocvičny je možné se dostat jak z přízemí (sklepní části), tak z prvního i druhého poschodí, což bylo umožněno změnou polohy tělocvičny. Povolení změn bylo dosaženo přímým jednáním s úřady v Brně. Na vypracování plánů se podílel též architekt Karl Reinhart z Moravské Ostravy.

Dne 26. května 1930 následovalo komisionální ohledání navrženého stavebního místa. V rozhodujícím zasedání městských zástupců dne 30. května 1930, kterého se zúčastnilo 27 zástupců zastupitelstva a dva náhradníci, bylo jednomyslně odsouhlasena novostavba školy podle předložených plánů. Stavebním dozorem byl pověřen opavský stavitel ing. Rudolf Warzok.

Dne 22. srpna 1930 pak byly stavitelské práce následujícím způsobem rozdány: staviteli Rudolfu Lipovskému jižní část hlavní budovy a veškeré železobetonářské práce, staviteli Ludwigu Mannovi severní část hlavní budovy a staviteli Rudolfu Woznikovi tělocvična a tesařské práce.

V srpnu bylo započato s vrtáním studny, 2. září 1930 byla určena poloha objektu a tři dny na to byly započaty zemní práce.

234Přes nepříznivé počasí bylo v tomto roce ještě zhotoveno celé přízemní zdivo i se stropy. Nejdále pokročila stavba tělocvičny; stavitel Woznik zhotovil zdivo, stavitel Lipovsky armované části a železobetonové stropy.

Kvůli nepříznivému počasí a jiným okolnostem bylo na jaře 1931 až pozdě započato se

Školní bazén stavebními pracemi. V červenci začalo opět dlouhodobé údobí špatného počasí, což brzdilo stavební práce. Přesto byla hotová hrubá stavba. Přes zimu byly prováděny vnitřní práce, což bylo umožněno tím, že parní topení, instalované firmou Renker a Steiner z Děčína, již bylo v provozu.

I na jaře roku 1932 začaly stavební práce.

Když byl v květnu 1932 určen 26. červen 1932 jako den otevření školy, zbylo ještě hodně práce. Zejména malíři a natěrači museli vynaložit značné úsilí, aby v termínu vše dokončili.

Při zadávání prací na stavbě školy byla obec vedena zásadou nepřehlédnout v místě usazené podnikatele, jelikož stavba měla přispět k zmírnění existující nezaměstnanosti. Stavba školy byla státem uznána jako stavba v nouzi, takže státní příspěvek na zaopatřování nezaměstnaných ve výši 106 344 Kč mohl být použit pro stavbu školy.

Dovětek překladatele: V díle následuje podrobný výčet řemeslníků a firem provádějících jednotlivé odborné práce. Tehdejší starosta Josef Gold (starostou od roku 1923) spolu s městskou radou vytvořili pro zdar díla nejlepší možné podmínky. V neděli 26. června 1932 byla škola slavnostně otevřena.

567list

Poslední ze stran sedmistránkového dopisu, který byl nalezen při rekonstrukci věžičky. Byla v něm popsána situace při stavbě školy v Odrách a uvedeni lidé, kteří se na stavbě podíleli. Tento dopis byl v měděném pouzdře uložen do kopule věžičky. Rovněž i my jsme přidali materiály ze současnosti Oder – fotografie, mince a také dopis pro budoucí generace.